Vládní komise k pevnostním městům Terezín a Josefov jednala o prioritách

Komise se shodla na šestici objektů v obou areálech, u kterých je potřeba zahájit sanační práce co nejdříve, aby se zastavila jejich další degradace. Podle zástupců Ústeckého kraje by přednost měla dostat střecha Žižkových kasáren, kde náklady dosahují podle odhadů 320 milionů korun. Ministerstvo kultury je připraveno podpořit záchranu z Havarijního programu – o podmínkách financování musí teprve rozhodnout vláda.

„Není v tuto chvíli reálné nyní najednou investovat do pevnostních areálů vysoké částky v řádu desítek miliard, dokud nemáme jasnou představu o budoucím využití objektů. To ostatně vyplynulo i z jednání meziresortní pracovní skupiny. Přednost má samozřejmě záchrana staveb v havarijním stavu,“ prohlásil místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Vládní komise se zaměřila na šestici nejvíce ohrožených objektů. V Terezíně jsou to Žižkova kasárna, Zbrojnice, Proviantní sklad a Vojenská nemocnice. V Josefově pak Čtvercová kasárna a tamní Vojenská nemocnice. Se zástupci obou krajů a měst jednal kromě Bartoše také ministr kultury Martin Baxa: „Při záchraně obou areálů můžeme slíbit zohlednění specifické situace obou pevnostních měst v rozhodování památkové péče, o konkrétním způsobu obnovy ale rozhodnou příslušné obecní a krajské úřady. Trváme hlavně na zachování celkového charakteru obou památkově chráněných území,“ uvedl.

Komise navazovala na závěry dvou jednání meziresortní pracovní skupiny k pevnostním městům, které se uskutečnily v březnu a dubnu. Na základě podkladů dodaných městy sestavila odhady nejnutnějších nákladů na zastavení degradace staveb. V případě Terezína je to až 1,16 miliardy na obnovu střešních konstrukcí a plášťů, odstranění zřícených konstrukcí nebo obnovu veřejného prostoru. U Josefova částka dosahuje až 650 milionů.

Roli státu při obnově pevnostních měst potvrdil náměstek ministra financí Jiří Valenta: „Resort hledá prostředky na záchranu kulturně a historicky významných budov, které jsou v havarijním stavu.“ Podle závěrů pracovní skupiny bude v další fázi klíčové připravit návrhy budoucího využití areálů, od kterého se odvíjejí možnosti financování oprav. Doporučila proto vznik projektových kanceláří v obou městech, které by tuto přípravu měly na starosti. Dále by měly hledat zdroje financování v různých etapách revitalizace a komunikovat se všemi zúčastněnými stranami.

Další dílčí jednání se povedou právě o vybudování kapacit pro řízení projektů a zapojení obou krajů do procesu obnovy. Celkové náklady na údržbu a revitalizaci obou historicky a kulturně důležitých areálů dalece přesahují finanční možnosti obcí, na jejichž území se nacházejí. Jen v případě šesti vybraných objektů se odhadují až na 16,5 miliardy.