Studie: Vyšehradský most lze opravit s minimálním zásahem do provozu

Vyšehradský železniční most je podle studie, kterou připravil Nadační fond pro záchranu Vyšehradského mostu, možné opravit za čtyři roky a s minimálními dopady na provoz. Třetí kolej by se dala přidat pomocí úzké platformy, která by se přistavěla na jednu stranu mostu. Studie uvádí, že k opravám by bylo nutné vyměnit pouze 15 % ocelové konstrukce. S přístavbou třetí koleje, úpravami okolí a novou zastávkou na Vyšehradě by celková cena práce dosáhla přibližně 2,5 miliardy korun.

Tento návrh přichází v době, kdy mezi Správou železnic (SŽ) a místními spolky a samosprávami panuje spor o budoucnost mostu. SŽ preferuje výměnu mostu za nový, zatímco ostatní strany požadují jeho rekonstrukci. Ředitel SŽ Jiří Svoboda uvedl, že se organizace bude návrhy podrobně zabývat.

Návrh na rekonstrukci mostu a úpravy jeho okolí vypracovali britský inženýr Ian Firth, švýcarský odborník Andreas Galmarini a čeští architekti Petr Tej a Marek Kopeč. Cílem studie je nabídnout státu řešení, které umožní most zachovat v jeho původní podobě. „Nechceme diktovat, co se má dělat, nabízíme pouze možnost,“ uvedl za nadační fond Tomáš Bistřický.

Ian Firth v diskusi poznamenal, že podobné mosty ve výrazně horším stavu byly již zachráněny, a dodal, že velká část ocelové konstrukce mostu je v dobrém stavu, přičemž výrazná koroze se nachází pouze na konkrétních místech.

Rekonstrukce by přinesla jen minimální omezení provozu. Práce by byly rozloženy do čtyř let – dva roky přípravy a dva roky samotné opravy. Podle autorů studie by mohli dělníci opravit každý segment mostu postupně tak, že by ho snesli na břeh a nahradili provizorní konstrukcí na několik dní, což by umožnilo vlaky nadále jezdit. Po opravě by most mohl sloužit dalších 100 let.

Plán počítá i s přistavěním třetí koleje, což požadují SŽ a město. Ta by měla být umístěna na jižní straně mostu ve formě úzké platformy.

Jiří Svoboda z SŽ reagoval na diskusi a vysvětlil, že hlavním cílem organizace je zajistit bezpečnost, kapacitu a rozvoj železniční dopravy v Praze. Zdůraznil, že se bude podrobně zabývat tvrzením o 15 % degradované konstrukci.

Součástí studie jsou také návrhy na úpravy smíchovského a výtoňského předmostí, včetně zlepšení veřejných prostor a dopravního řešení. Urbanista Kopeč uvedl, že na obou stranách mostu by vznikla veřejná prostranství, stromořadí a lepší dopravní propojení. Na Výtoni by bylo možné využít prostory mezi pilíři mostu pro obchody a kavárny.

Namísto nové vlakové zastávky na Výtoni, kterou navrhuje SŽ, studie ponechává stávající místo u bývalého nádraží Vyšehrad. Kopeč k tomu dodal, že výhody tohoto řešení jsou zřejmé, a umožnilo by to zpřístupnit Vnislavovu ulici, která je nyní uzavřená.

Pokud by byl návrh realizován, vzniklo by 3700 m² nových nebytových prostor.

V diskusi vystoupil také Jiří Kolísko, ředitel Kloknerova ústavu ČVUT, který dříve vypracoval studii doporučující výměnu mostní konstrukce. Uvedl, že most je teoreticky opravitelný, ale zůstává otázkou, zda oprava stojí za náklady.

Iniciativa Nebourat, která se zasazuje o zachování mostu, podala trestní oznámení kvůli zanedbané údržbě konstrukce, ale policie případ odložila. Spolek se obrátil na státní zastupitelství, ale ani zde neuspěl.

Naopak spolek Výtoň 21 se vyjádřil na podporu nového mostu a kritizoval dnešní prezentaci, poukazujíc na účast některých autorů studie v minulosti v neúspěšné architektonické soutěži na modernizaci mostu. To podle nich zpochybňuje objektivitu aktuálně představené studie.

SŽ nyní hledá projektanty pro nový most, který má nahradit stávající konstrukci. Plánované práce na novém mostu jsou naplánovány na roky 2027 až 2029, s odhadovanými náklady 3,4 miliardy korun. Podle předběžného plánu by měl být stávající památkově chráněný most přesunut mezi Modřany a Velkou Chuchlí, kde by sloužil jako lávka pro pěší a cyklisty. Tento plán kritizují památkáři, místní samosprávy a spolek Nebourat.